Karel Resl – 4. předseda Klubu českých turistů v Turnově

V zářijovém článku jsem upozornil na novou knihu s názvem „Pozdravy z Českého ráje“, Kniha se věnuje rozvoji turistiky za Rakouska Uherska a to konkrétně na konci 19. století. Největším objevem, po přečtení knihy, je pro mě osoba učitele Karla Resla, který stál u prvopočátků rozvoje  turistiky v Českém ráji. Díky svému neuvěřitelnému rozsahu  činností se stal 4. turnovským předsedou našeho klubu. Vedle toho se angažoval v dalších spolcích a stál u zrodu turnovské sokolovny. Byl totiž jedním z nejaktivnějších členů tělocvičné jednoty Sokol Turnov, do které vstoupil v roce 1883.

Na základě těchto skutečností  jsem oslovil autora knihy s prosbou o zmapování života Karla Resla. Antonín Mojsl mému přání vyhověl. Z výčtu jeho aktivit můžeme usuzovat, že to byl jeden z nejvíce angažovaných a kulturních Turnovanů přelomu 19. a 20. století.

Zbyněk

———————————————————————————————————————————————————————————–

Na konci ledna roku 2024 tomu bude 105 let od úmrtí profesora Karla Resla, nejvýznamnějšího funkcionáře odboru Klubu českých turistů v Turnově za dob Rakouska-Uherska. Jakožto první jednatel (1892–1897) a čtvrtý předseda odboru (1903–1919) sehrál při rozvoji turistiky v Českém ráji klíčovou roli a po právu si zaslouží podrobněji představit.

Karel Resl se narodil 2. října roku 1859 v domě čp. 68 ve Skálově ulici do rodiny vzorkorytce Václava Resla (1814–1869). Učil se na veřejné průmyslové škole v Turnově a absolvoval vyšší reálku v Pardubicích. V roce 1884 nastoupil jakožto učitel na nově založenou c. k. odbornou školu pro broušení drahokamů v Turnově (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola). Specializoval se na výuku češtiny, mineralogie, živnostenských počtů, měřictví a měřického rýsování, průmětnictví (technického kreslení), odborného rýsování pro kamenáře a na nauku o stínu (stínování a perspektivě). Měl být vzorným učitelem a svým žákům upřímným přítelem a dobrým rádcem. Vedle pedagogické činnosti ještě spravoval žákovskou knihovnu a pečoval o školní nerostopisné sbírky. Ve školním roce 1899/1900 vydal učebnici pro nauku o drahokamech, do které uceleně sepsal své přednášky k žákům II. a III. ročníku. V roce 1913 se učebnice dočkala druhého upraveného vydání, ze kterého se žáci učili až do poloviny 20. století. S odbornými přednáškami vystupoval i na veřejnosti, značnému zájmu se těšily jeho výklady o tvarech broušených drahých kamenů či o napodobeninách a umělých drahokamech.

V rodině říkali Karlovi Reslovi domácky „Karda“ a mezi sousedy se z ne úplně zřejmých důvodů rozšířila jeho přezdívka „Káka Resl“. 2. srpna roku 1888 se oženil s Marií Černohouzovou (1867–1944), dcerou nájemce hostince čp. 9 na Hrubém Rohozci. Za svědky jim na svatbu šli hruborohozecký sládek Vojtěch Král (1832–1897) a turnovský obchodník s drahými kameny František Šlechta (1855–1927). 18. října 1890 se Karlovi a Marii Reslovým narodil syn Václav. Společně bydleli v domě čp. 30 v Hruštické ulici (dnes ulice 5. května). Na počátku 20. století si ve stejné ulici koupili dům čp. 499, do kterého se natrvalo přestěhovali.

V roce 1892 byl Karel Resl jedním z iniciátorů ustavení turnovského odboru Klubu českých turistů a stal se jeho prvním jednatelem. Koordinoval vyznačení hlavních výletních cest Českého ráje turistickými značkami a záhy stál v čele dvou významných projektů, a to odkupu zříceniny hradu Frýdštejn do klubového vlastnictví a stavby rozhledny na Kopanině, které se v roce 1894 podařily dotáhnout do úspěšné realizace. Byl to právě on, který na slavnosti otevření kopaninské rozhledny 3. června roku 1894 dostal od stavitele klíč k jejímu zpřístupnění.

Karel Resl byl zároveň jedním z nejaktivnějších členů tělocvičné jednoty Sokol Turnov, do které vstoupil v roce 1883. Od února roku 1886 do září roku 1887 byl jmenován jednatelem jednoty. Za jeho jednatelství se z místního Sokola stal reprezentativní spolek, do kterého přivedl 129 nových členů. S přestávkami zasedal ve výboru jednoty a staral se o stavební fond na vybudování plnohodnotného tělocvičného sálu se zázemím – sokolovny. V roce 1895 se stal jednatelem stavebního odboru jednoty. V letech 1896 až 1898 se zúčastnil veškerých předběžných prací pro stavbu vlastní tělocvičny a téměř denně ve svém volném čase dohlížel na její budování. Vytrvalým dozorem a odbornou správou stavebního fondu měl zajistit úspěšný průběh prací. Na slavnostním otevření 28. a 29. května roku 1898 předal symbolicky hotovou sokolovnu starostovi jednoty Matějovi Koťátkovi (1858–1935) a odevzdal ji veřejnosti k užívání. V roce 1902 byla do menšího sálu sokolovny přemístěna studentská noclehárna Klubu českých turistů, kterou mohla na svých cestách bezplatně (později za drobný poplatek) využívat cestující mládež. Karel Resl byl pověřen řízením noclehárny a jakožto dozorce se zde několik let staral o pohodlí příchozích studentů.

V roce 1903 byl dosazen na pozici předsedy turnovského odboru Klubu českých turistů a funkci zastával svědomitě až do své smrti v roce 1919. Turistiku v Českém ráji se snažil propagovat vydáváním letáků a plakátů, přípravou hromadných klubových výletů či pořádáním přednášek. Od roku 1909 organizoval kurzy pro hoteliéry, hostinské, pronajímatele letních bytů a průvodce cizinců – například na Malé Skále, v Rovensku pod Troskami, ve Třtí u Sychrova či v Dařenicích u Loukova. Na kurzech, kam byli zváni i delegáti ostatních odborů KČT, turistických organizací a okrašlovacích spolků, přednášel o účelu a významu turistiky. Od roku 1910, kdy turnovský odbor KČT mohl vydávat koncese pro průvodce, byl členem komise, která uchazeče zkoušela ze znalosti turistických cest. Dále byl činný jako pokladník v Družstvu pro zřízení Riegrovy mohyly na Kozákově, která ovšem nebyla nikdy realizována.

Aktivně se angažoval i v dalších kulturních a dobročinných spolcích v Turnově. Záslužnou činnost vykonával v sociálním spolku Stůl pravdy, který se ve městě staral mimo jiné o teplou stravu pro děti z chudých poměrů. Od založení spolku roku 1888 byl jeho horlivým členem a v roce 1901 byl zvolen jednatelem. Byl rovněž členem obecního zastupitelstva a na radnici byl činný v různých výborech, včetně výboru Městské spořitelny. Při stavbě novorenesanční budovy spořitelny na náměstí v letech 1906 a 1907 dělal dohlížitele řádného průběhu prací. Za první světové války se stal předsedou turnovské aprovizační komise, která pro civilní obyvatelstvo zajišťovala nouzové zásobování potravinami.

Karel Resl umřel 31. ledna roku 1919 ve věku 59 let na srdeční vadu spojenou s cukrovkou. Poslední rozloučení se konalo 2. února, kdy byl za účasti zástupců škol, města, okresu, spolků, korporací a širší veřejnosti pochován na hřbitov při Kostele Narození Panny Marie v Turnově.

Mgr. Antonín Mojsl