Liswarta a Warta další květnová expedice na polské řeky

Připravit letošní vodu byl opravdu oříšek. Kvůli letošnímu suchu bylo skutečným problémem najít českou nebo slovenskou řeku, která by se dala sjíždět celé tři dny. Množství možností klesalo podobně jako množství vody protékající koryty našich řek. Nakonec jsme se museli vydat na polské řeky, které díky velkým jezerům mají poměrně stálý průtok.

S pomocí AI jsme si vybrali vhodné polské řeky a díky internetu  našli rozhodující informace, které rozhodly, že letos to budou tzv. „kochací“ řeky Liswarta a Warta. Pro tuto volbu hovořila poměrně snadná dostupnost po polských dálnicích (dojezd z Turnova 4:39 hod.) a půjčovny lodí, které zde fungují už od května

Co bylo do poslední chvíle nezodpovězeným otazníkem byl způsob naložení bagáže do polských lodích. Z fotografií nám bylo jasné, že se do lodí nevejdeme s našimi klasickými barely. Proto bylo nutné si dovézt lodní pytle. Další odlišností je způsob pádlování. Poláci nemají klasická pádla. Používají kajakářská pádla, která mají list na obě strany. Způsob vedení lodi je tedy poměrně odlišný než známe od nás. Proto jsme si raději vzali svoje pádla a až na místě se rozhodli, co zvolíme.

Řeka Liswarta byla obdobou polské Kwisy, meandrující mezi písčitými břehy, přehledná, mírně tekoucí. Zcela vhodná pro letní nenáročné prázdninové plutí vhodné především pro rodiny s dětmi. Květnovou výhodou je fakt, že se zde můžete utábořit v podstatě kdekoli. Rušit vás budou maximálně čtyřkolkáři, kteří projíždějí zdejšími lesy. Množství informačních cedulí  a pozemků se zákazem vstupu dává tušit, že v létě to zde bude podobné jako na Vltavě.  Nicméně květen byl, co se týče množství lodí na řece úplně v pohodě.

Liswarta vás postupně dovede až k soutoku s Wartou. Odtud už je to plavbu skutečně rekreační. Nicméně krajina okolo vás je pořád krásná a můžete se kochat krásnou přírodou a velkým množstvím živočichů a ptáků, kteří zde žijí.

Co se týče vodáckých zážitků, tak určitě stojí za zaznamenání situace, kdy syn Eda a otec Leitner stáli nešťastně před svojí lodí a lámali si hlavu, jak do ní narvat bagáž a všechna plechovková piva nezbytná pro přežití na polských řekách. To se nakonec podařilo, i když se část zásob musela odpít.

Druhým zážitkem bylo vypadnutí mobilu z mých rukou, kdy jsem točil propagační video přímo z lodi. Výsledkem je záběr ze dna řeky zachycující odplouvající loď a následný, poněkud nudný, tříminutový záběr polského nebe z mobilu ležícího metr pod hladinou. Díky Mírovi se nakonec podařilo mobil v řece lokalizovat, vyzvednout ze dna, konstatovat, že stále natáčí a následně uznale ohodnotit výrobek čínských kapitalistů.

Návštěvu těchto dvou řek lze doporučit začínajícím vodákům nebo začínajícím puťáckým skupinám, kteří se potřebují vyzkoušet vícedenní expedici na řece.

Zbyněk