Cyklo puťák Babybumu v České Kanadě

Skupina Babybum podnikla z kraje prázdnin výlet do České Kanady, která se letos stala místem realizace II. ročníku našeho cyklo puťáku. Již první ročník nám dal všem najevo, že klasický cyklo puťák, kdy se ráno zabalí věci a všichni se přesunou například o 50 km dále, je zatím nerealizovatelný. Stále se nám totiž nedaří včas vykopat ze stanů naše děti, uvařit několik druhů snídaní, spáchat ranní hygienu, zabalit všechny kempovací židličky, stolečky, stany velikosti hangárů a to vše v přijatelném čase. Doba, za kterou zatím toto všechno stíháme, je totiž tak dlouhá, že nám prakticky nezbývá čas na cyklistický výlet. Proto jsme se, poučeni loňskými zkušenostmi, rozhodli opět zvolit jedno místo, ze kterého jsme vyráželi. Tímto místem se stal kemp Osika u městečka Albeř.

Skupina Babybum byla opět posílena o naši irskou sekci, kterou představovala Houbina a její family. Obě dcerky evidentně trénovaly minulý rok na irských pláních, protože „bez problémů“ dokázaly absolvovat denní cyklistické dávky. To se bohužel nedá říct o family jejího bratra Míry. Jeden z jeho synů dokonce při výjezdu na hrad Landštejn zahodil vzteky kolo do pole a nasupeně čekal na odtažení tatínkovou dodávkou. Podobné zážitky jen potvrdily veselý duch naší akce, kdy se střídají veselé zážitky s většinou „rodinnými“ konflikty. Rodinné konflikty jsou z pohledu ostatních rodin brány jako veselé zážitky a naopak. To vše se střídá v neustálém koloběhu, takže vlastně ani nevíte, jestli se máte smát nebo zuřit nad svými děti.

Během týdne jsme pak paprskovitě vyráželi na turisticky zajímavá místa, kterým jsou bezesporu Slavonice, Jindřichův Hradec, hrad Landštejn, nebo Klášter v obci Klášter. Samozřejmě, že jsme nevynechali i rakouskou část České Kanady, ale to už do našich plánu začalo hovořit zhoršující se počasí.

Díky nočním dešťům se  náš vyhrazený plácek začal měnit v bažinu. Nakonec jsme byli nuceni odjet již v pátek, protože psychicky slabší část naší výpravy, kterou početně zastupovalo 99% účastníků akce, prohlásila, že v 11 stupních a v celodenním dešti se jezdit nedá a že se jede domů. Doma nás samozřejmě přivítalo slunečné počasí a téměř 20 stupňů.

Zbyněk