Cyklopuťák českomoravský
Vůně prázdnin, čas třešní a letos taky rok čápů. To je doba našich letních cyklopuťáků. Letos vyhrála trasa z Moravského Krumlova do Turnova po pomezí Moravy a Česka.
Stejně jako vloni jsme pro dopravu zvolili autobus s vlekem pro kola, protože jet v patnácti lidech s koly vlakem je dnes téměř nadlidský výkon. Takže jsme v pohodě dojeli do Moravského Krumlova, kde jsme udělili Lumírovi nesmírně důležitou funkci – stal se poručíkem gastronomie.
A to ještě nebylo vše. Šárka nám prozřetelně rezervovala prohlídku Moravské epopeje od Alfonse Muchy na zdejším zámku – monumentální plátna ať posoudí každý podle svého gusta.
Pak už nezbylo než vyjet. První must-to-see se objevilo v Alexovicích – soukromé muzeum RAF spojené s hospodou nešlo vynechat. Večeře ve Veverské Bitýšce, kde to už známe od velikonoc, zakončila sobotu.
Klášter Tišnov s klášterním pivovarem zahájil nedělní sváteční den a jedinou horskou etapu našeho puťáku (Hájek), aby se dále střídaly kavárny a pivovary s kulturními zážitky (Černá Hora, Rájec-Jestřebí, Boskovice). Nocleh u nového a čistého rybníka Panina louka se moc hodil.
Z pondělní etapy z Boskovic do Rychnova na Moravě musím vyzdvihnout cukrárnu U Mlsné kočky v Jevíčku a hřebínek s rozhlednou Pastýřka a příjemnými modrými singletreky. Den jsme ukončili v pivovaru nejen zlatavými nápojem, ale i zeměpisným kvízem.
Do čtvrtého dne jsme vjeli podél Moravské Sázavy u největšího středoevropského poldru Žichlínek a pietně uctili místo nástupu na plavbu po této řece v Krasíkově v roce 2017. Sledujíce Hraniční potok s několika brody (tady jsme přejeli historickou hranici Čech a Moravy) a opět Moravskou Sázavu (za zmínku stojí rozhodně hospody v Albrechticích a Bystřeci) jsme se ocitli v Jablonném nad Orlicí s luxusním pivovarem U Černého medvěda a pekárnou. S Tichou Orlicí po boku jsme dojeli do Letohradu.
Ve středu nás čekal Žamberk s Tyršovou rozhlednou a údolí Divoké Orlice. Věnovali jsme vzpomínku vyplavenému táboru v Helvíkovicích, poseděli v pivovaru Oclock s grilovaným masem v Potštejně, ve Vamberku koukli do Muzea krajky. V Doudlebech nás doháněla fronta a při příjemném čekání pod střechou dvora u zámku nám pan Petr Dujka (hrabě Bubna z Litic) přinesl jen tak mimochodem víno ze Zámeckého vinařství.
Šestý den jsme zahájili v Častolovicích u růží hraběnky Sternbergové, mrkli do Opočna a Dobrušky a končili večeří v Novém Městě nad Metují a noclehem u jezu u Metuje.
V pátek nás čekaly Josefovské louky a exmoorskými koni (a taky nadšená slečna zooložka, která nám zaníceně vyprávěla, jak to tu funguje) a pevnost Josefov, kde nás neméně nadšený mladík vtáhl do Umělecké kolonie v Bastionu IV a ukázal výstavu v bývalé prachárně, dílo sochaře Petra Nováka a sbírku divokol, na kterých se dá projet po dvoře. Cesta podél Labe nás dovedla do Žírče s Domovem sv. Josefa a skvělou cukrárnou. Večer v restauraci U Sehnalů v Lázních Bělohrad s country kapelou a steaky dnešní den bohatě završil.
Poslední den nás čekaly již známé končiny a s minimálním stoupáním jsme se prosmýkli přes Dřevěnice do Železnice se skvělou kavárnou Kafe Pod Vinicí a pak už nejkratší cestou do Turnova.
Jak vidno, turistiku je nezbytné doplňovat kulturními zážitky – a to jsme zdaleka všechny nestíhali. Přesto jsme najeli 425 km a nastoupali 5560 m. Do celkového výčtu patří i tři pády (jeden bohužel se dvěma stehy na čele) a tři píchlé duše.
Za RD Mejzrovi Jana M.
